Co by měl vědět a umět studující se zájmem o širokou oblast digitálních humanitních věd a je možné základní znalosti a dovednosti předat v jednosemestrálním předmětu? Proběhla online diskuze o sylabu chystaného celofakultního kurzu a přinášíme její shrnutí.
Veronika Wölfelová se ve své magisterské diplomové práci pod vedením dr. Michala Lorenze věnuje analýze kurzů z oblasti digitálních humanitních věd (digital humanities). V rámci práce realizovala rozhovory s více než třiceti odbornicemi a odborníky z celého světa, mezi kterými byli například Geoffrey Rockwell, Ryan Cordell, Brian Croxall, Miriam Posner či v českém prostředí známý Josef Šlerka.
Na základě získaných informací navrhla sylabus semestrálního kurzu věnovaného základům digitálních humanitních věd, který bude vyučován na Filozofické fakultě ve společném základu a bude tedy nabízen bakalářským studujícím všech oborů. Tento sylabus na online setkání představila zájemcům z řad vyučujících a výzkumníků.
Kurz by měl ve dvanácti modulech nabízet základní přehled, který jeho absolventům umožní dále se rozvíjet a specializovat v rámci svého oboru. Za cíl si klade seznámit studující s tím, co přinesly digitální technologie jednotlivým oblastem humanitních věd, ukázat vybrané nástroje pro zpracování humanitních dat a představit podstatné osobnosti a projekty digitálních humanitních věd.
Náplň jednotlivých modulů chystaného sylabu blíže představuje přiložená prezentace:
Slajdy představující sylabus (PDF)
Jednotliví odborníci s praktickými zkušenostmi v digitálních humanitních vědách, mezi nimiž by měla být řada výzkumníků z FF, kteří sami vyvíjejí digitální platformy či realizují digitální výzkum, postupně seznámí studující se svými výzkumnými projekty a nástroji využívanými při jejich realizaci.
Absolvent kurzu by měl být schopný zvažovat při řešení výzkumných otázek ve svém oboru využití digitálních technologií umožňujících hledání odpovědí z nové perspektivy a dále prohlubovat své znalosti v oblastech, které jsou pro takové zkoumání relevantní. V tomto ohledu je podstatná komunikace s vyučujícími na fakultě již realizovaných oborových kurzů digitálních humanitních věd, kteří budou poskytovat studujícím vedení v navazující oborové specializaci a mohou se oblasti věnovat více do hloubky, namísto aby učili všeobecné základy.
Po představení koncepce chystaného kurzu následovala diskuze akademické veřejnosti s tvůrci navrženého kurzu. Diskutující se zabývali šíří dovedností, které by účastníci kurzu měli získat a tím, nakolik se pravděpodobně bude lišit vstupní úroveň bakalářských studujících. Kurz by neměl být příliš náročný pro začátečníky, ale zároveň by měl být zajímavý i pro pokročilejší studující. Aby se to povedlo, bude nutné zkoordinovat náplň přednášek, komunikovat s jednotlivými vyučujícími a jasně stanovit dovednosti, které by studující v dané lekci měli získat. Účastníci diskuze doporučovali před začátkem kurzu připravit datasety pro práci a především naučit studující komunikovat s technologií.
Další zatím nevyřešenou otázkou je vhodný způsob ukončení předmětu. Diskutující se klonili spíše k individuální práci, která by měla prokázat schopnost studujících zvažovat využití nástrojů pro vyřešení konkrétního oborového problému, ne dovednost daný nástroj ovládat. Při rozhodování o podobě ukončení bude opět důležitá koordinace s vyučujícími jednotlivých lekcí.
Jedním z principů kurzu je otevřenost, a to jak doporučovaných a používaných nástrojů, tak materiálů ze samotného kurzu. Ty by proto měly být – včetně záznamů přednášek – volně dostupné všem zájemcům a umožnit tak multiplikaci efektů celého kurzu.
Představený kurz je propedeutický, otevírá možnosti pro využití digitálních technologií v humanitních oborech. Z diskuze vyplynula významná role samotných ústavů a kateder, jejichž kurzy digitálních humanitních věd mohou výrazně přispět ke kultivaci myšlení studujících. Kurzy digitálních humanitních věd vyučované na jednotlivých pracovištích umožňují uchopení digitální perspektivy v kontextu humanitních věd. Pomáhají studujícím klást výzkumné otázky v intencích studovaného oboru a reflektovat limity technologicky konstruovaných odpovědí, a to jak v oblasti forem dotazování a analytických kategorií (jak strukturovat, organizovat a interpretovat data), tak ve způsobu nastavení nástrojů (jaké jsou limity technologií). V rámci širšího uchopení digitálních humanitních věd by měly být tematizovány otázky týkající se humanitních aspektů komunikace člověka s počítačem obecně a při digitálním výzkumu specificky a také reflexe povahy výpočetní techniky z perspektiv humanitních věd.
Kurz je vypsán pro podzimní semestr 2020 pod kódem ARTS020. Plánován je na pondělní odpoledne (14–15.40 hod), tento čas ale zatím není potvrzen.
Digitální technologie mění způsob, jakým knihovny získávají, spravují i zpřístupňují informace. Jak probíhá digitalizace dokumentů v druhé největší knihovně v České republice? I to se dozvíte v rozhovoru s vedoucím Odboru správy digitálních dokumentů Moravské zemské knihovny Mgr. Filipem Jebavým.
Vzácné rukopisy, básnické sbírky nebo staré tisky. Kulturní dědictví, které bychom rádi předávali z generace na generaci a uchránili jej před ztrátou, krádeží či úplným poničením. I s tímto nám mohou pomoct digitální technologie. Díky digitalizaci se příběhy a myšlenky zachycené v knihách a rukopisech stávají dostupnými pro širokou veřejnost, vědecký výzkum i budoucí generace.
