Setkání jsme zahájili dvacetiminutovým představení projektu LINDAT/CLARIAH-CZ, především jeho plánů a aktivit cílených na fakultní veřejnost.
Slajdy představující projekt (PDF)
Následovala společná diskuze nad otázkami spojenými s výzkumem a vzděláváním v digitálních humanitních vědách neboli digital humanities (dále DH). Probíhala formou tzv. World Café, při kterém zúčastnění ve skupinách řeší předem stanovená témata. Diskutující se věnovali třem otázkám: jak probíhá jejich výzkum v DH, jaké vnímají při výzkumu bariéry a jak připravit studující na výzkum v DH.
Ve všech skupinách se diskuze stočila k samotnému vymezení pojmu DH. Diskutující se zaobírali tím, kde je hranice mezi „běžnými“ a digitálními humanitními vědami. Jaké podmínky má obor splňovat, aby jej bylo možné označit za digitální? Jde o kvalitativní nebo kvantitativní zlom?
„Digitální humanitní vědy jsou platforma pro setkávání – najednou se spolu mají o čem bavit lingvista, etnograf, ajťák a filosof.“ – účastník World Café
K tomuto tématu lze odkázat například na letošní vydání sborníku Debates in Digital Humanities, nebo článek Ryana Cordella How not to teach digital humanities v ročníku 2016 stejného sborníku.
Jako bariéru diskutující uváděli vnímaný nedostatek spolupráce mezi pracovišti a související nedostatek povědomí o činnosti ostatních, který by se v parafrázi dal shrnout slovy „nevíme o sobě navzájem“. Dále byla zmíněna chybějící data, včetně dat, na kterých by se výzkum v DH dal učit. Lingvistům můžeme doporučit repozitář LINDAT/CLARIN, který obsahuje množství volně dostupných korpusů a dalších zdrojů.
Mezi další bariéry patří nedostatek programátorů a nástrojů pro práci s daty a nedostatek financí – pro pomocníky z řad studujících i pro výzkumníky. S nedostatkem financí a lidských sil souvisí také špatná udržitelnost projektů. Ty mnohdy po skončení grantu nemá kdo rozvíjet, budované systémy zastarávají a stávají se nepoužitelnými. Zmíněna byla také neinformovanost a nedostatečné povědomí o důležitosti DH výzkumu.
Jaké kompetence by měli získávat studující, připravující se na výzkum v DH? Nejčastěji se opakovala důležitost znalosti alespoň základů matematiky a statistiky a související otázka, jak vyřešit obavu studujících z těchto oblastí a motivovat studenty k realizaci výzkumů obecně. Vyžadována byla také znalost výzkumných metod a schopnost práce s technologiemi a nástroji. Zazněl názor, že v jejich používání studující často nevidí smysl a nemají motivaci učit se s nimi pracovat. Obecně by se pak dalo hovořit o důležitosti zvyšování informační gramotnosti a znalostí metodologie.
Zmíněna byla také potřeba kontinuální podpory po celou dobu studia, tedy nenabízet kurz základů DH, pokud bychom nebyli schopní dovést studující až k případné výzkumné diplomové práci. Pro úspěch je také důležitá motivace, vytrvalost a schopnost koncentrace. Studující by dále měli být vedeni jak k rozpoznání komplexnosti reality, tak ke schopnosti ji ve vhodnou chvíli redukovat. Opakovaně zazněla potřeba podpory a vzdělávání nejen studujících, ale také akademiků.
Těšíme se na další setkání, které plánujeme na listopad. Budeme rádi za podněty, čemu bychom se mohli věnovat. Doufáme, že diskuze bude pokračovat v otevřeném online fóru.
Digitální technologie mění způsob, jakým knihovny získávají, spravují i zpřístupňují informace. Jak probíhá digitalizace dokumentů v druhé největší knihovně v České republice? I to se dozvíte v rozhovoru s vedoucím Odboru správy digitálních dokumentů Moravské zemské knihovny Mgr. Filipem Jebavým.
Vzácné rukopisy, básnické sbírky nebo staré tisky. Kulturní dědictví, které bychom rádi předávali z generace na generaci a uchránili jej před ztrátou, krádeží či úplným poničením. I s tímto nám mohou pomoct digitální technologie. Díky digitalizaci se příběhy a myšlenky zachycené v knihách a rukopisech stávají dostupnými pro širokou veřejnost, vědecký výzkum i budoucí generace.
