Historie sítí na CIT FF

Historické pozadí

První úvahy o vzniku akademické počítačové sítě se objevily v nových poměrech v roce 1990. Dříve byla už jenom představa něčeho podobného zcela absurdní – ze strany západu byly nejpokročilejší a potenciálně vojensky využitelné technologie embargovány, z východu panovala obava (a oprávněná, pochopitelně) ze svobodné a naprosto nekontrolovatelné výměny informací.

Od roku 1991 je na univerzitě první počítač zapojený do mezinárodní sítě. Není to ještě Internet, jak ho známe dnes. Síť EARN, evropský protějšek amerického BITNETu, má spoustu zajímavých rysů. Tak například – všechny počítače se navzájem znají a komunikují vždy mezi sebou bez prostředníka. Hlavní národní uzel se jmenuje CSEARN, pražský CSPUNI12, brněnský CSBRMU11 – už toto samotné krátké jméno skrývá spoustu informací o charakteru nebo umístění počítače.

Počátky (jsou vždycky těžké)

V lednu 1992 přichází na fakultu zaměstnanci Ústavu výpočetní techniky MU, přináší první server (s procesorem pokročilé architektury – plnohodnotný 32bitový Intel 386 DX, ještě nedávno embargovaný) a instalují na něj SCO Unix 3.2. Správu uživatelských účtů (jejich počet nepřevyšuje 20) zajišťují právě vyškolení zaměstnanci LVT FF, systémovou správu převážně ÚVT s tím, že se od elvéťáků očekává samostatnost při řešení dalších problémů podobného typu. Spolehlivost provozu není vysoká, dostupnost minimální, ale fakultní obec má k dispozici moderní komunikační prostředek: e-mail. Kromě pošty server plní také administrativní úkoly, nezbytné pro chod pošty, doménového systému názvů počítačů a sítě vůbec.

Jako server s nepříliš důvtipně vybraným jménem lvt slouží počítač s procesorem 386 DX taktovaným 33 MHz (ovšem při jeho odchodu do počítačového důchodu byla zjištěna strašlivá skutečnost: pravděpodobně byl po celou dobu napevno nastavený pouze na 8 MHz), operační paměť 4 MB, IDE disk 85 MB. Síťovou kartou Western Digital 8003 je přes ethernetový koaxiální kabel připojen k routeru a později i jedné stanici, která dostává jméno Bilbo. Na routeru běží MS-DOSový routovací program KA9Q (z 5 1/4" diskety), modem Gandalf zajišťuje spojení přes pevnou telefonní linku (rychlost 9,6 kb/s) na centrum v ÚVT, kde je i realizováno připojení univerzity do sítě BITNET/EARN a tím do celého světa. Značka použitého modemu určila oblast, odkud se napříště bude čerpat inspirace pro síťové názvy stanic a dalších zařízení.

Od října 1992 je přijato několik pomvědů-informatiků z přírodovědecké fakulty, kteří ve spolupráci s ÚVT (i oni se teprve učí s podobnými systémy zacházet) zajišťují nutné zásahy do konfigurace. K serveru je připojen vyřazený zelenozelený terminál z NDR (ví dnes vůbec ještě někdo, co tato zkratka znamená?), s nímž jsou sice velké potíže, ale mohou již pracovat dva uživatelé současně, což je ve víceúlohových operačních systémech běžné – když máte ty další jak připojit. Ohromným pokrokem je instalace uživatelsky přívětivého, celoobrazovkového programu elm pro zpracování pošty a později dokonce editoru joe místo standardního vi, ke kterému uživatelé ne a ne přilnout. Od té doby je práce s poštou vysloveně pohodlná, rychlá a radostná. 
To už máme plnohodnotné připojení k Internetu (poštovní adresa vypadá celkem lidsky –  jméno@phil.muni.cz), ne pouze zprostředkované e-mailové spojení přes BITNET (tehdy vypadala adresa, ó hrůzo, takto: jméno%lvt.phil.muni.cz@CSBRMU11.BITNET).

Budování sítě

Malá síť v malé pracovně LVT

V prosinci 1992 se v LVT se buduje (za použití strukturované kabeláže!) malá počítačová síť, ve které je zapojeno celkem 6 počítačů v takzvané malé pracovně, dále jsou koaxiálním kabelem připojeny dva počítače v Kabinetu češtiny a jeden na zahraničním oddělení děkanátu. Rychlost v celém segmentu vnitřní sítě je 10 megabitů za sekundu.

Vzdálené připojení

Na fakultě je nainstalována nová, digitální telefonní ústředna. Je k ní možné připojit digitální telefony, které (kromě např. displeje) mají unikátní funkci: možnost připojení k počítači pomocí sériové linky a neforemného hranatého zařízení (tzv. holicí strojek). Ústředna samotná je připojena k poštovnímu serveru, toto řešení tak umožňuje několika desítkám uživatelů připojit se k serveru na dálku, bez nutnosti přijít do LVT. Po nějaké době je objevena stinná stránka: v ústředně se něco "zasekne" a je nutné ji celou resetovat. To znamená přerušení všech datových spojení, ale také všech aktivních telefonních hovorů. Mezi uživateli různých služeb ústředny tak vznikají určité názorové neshody, a to i pokud k resetu dojde v pátek odpoledne.

První zasíťované budovy

Během roku 1993 se zasíťovávají některé budovy v areálu FF –  celé, do každé pracovny přijde jedna zásuvka. Kdo by mohl chtít víc.

První rozšiřování

Počet uživatelských účtů na serveru se pomalu rozšiřuje na 80, z toho je také několik studentů. U serveru se začínají tvořit fronty na přečtení pošty, dochází k prvním problémům s místem na disku, jsou nutné občasné zásahy s mazáním dat. Uživatelé si nějak moc zvykají na komunikování elektronickou cestou a veškerou agendu na počítači uchovávají.

Září 1993: Nastupuje nový zaměstnanec, který se má starat hlavně o server a poněkud bující síť.

Podařilo se získat prostředky na nákup nového serveru. Má procesor 486/33, 8 MB RAM, disk 188 MB. LVT společně s pomvědy nainstaluje SCO Unix, přenese data a zapojí nový server místo původního. Práce je hned radostnější.

Rostoucí počet uživatelů a narůstající objem dat zapřičinil několikrát okamžité opětné zaplnění disku hned poté, co se podařilo část systémových souborů smazat nebo zkomprimovat. Musel být koupen nový disk. Pro domovské adresáře uživatelů tedy nyní slouží disk s neuvěřitelně velkou kapacitou 1 GB a vypadá to, že je na velmi dlouho vystaráno.

Síťový tisk

V malé pracovně funguje server lvt jako server pro tisk na jehličkové tiskárně ze všech šesti instalovaných počítačů –  konec neustálému přepojování tiskárny a lámání kabelu!

Síťový disk

Výkonová a kapacitní rezerva serveru se dá využít ke sdílení dat – příkazem mujdisk si ze stanice připojit diskový prostor serveru. Vypadá to jako zajímavá alternativa k nespolehlivým a kapacitně omezeným disketám.

První dělba práce – nové servery

Manwe

V létě 1994 byl pořízen nový výkonný hardware pro zpřístupnění služeb, po kterých uživatelé pokukovali na svých cestách v zahraničí. Byl cílem několika pokusů s jinými operačními systémy: NeXT stepem, Windows NT, BSD unixem. Po neslavném konci všech z nich nastal úspěch s novinkou na poli operačních systémů, Linuxem.

Nakonec byl nainstalován Slackware Linux, tehdy velmi progresívní distribuce, a zprovozněny nové služby: čtení pošty protokolem pop3 – tedy okénkově na osobním počítači v aplikaci např. Eudora, ne už jen v terminálovém režimu, a vznikají první fakultní i osobní www stránky.

Povýšení konfigurace lvt

Květen 1995: Upgrade paměti serveru na 16 MB. Následuje série hardwarových potíží (disk a paměť, zřejmě nezvykle velká) a dostupnosti serveru, ta je k nelibosti uživatelů znatelně snížená.

23. 5. 1995: Server po opětném přeinstalování v provozu.

Ernest

Říjen 1995: server na češtině (Pentium 90, 32 MB RAM, 9 GB SCSI disk) pořízený z grantu pro potřeby ústavu.

Sněhurka

Server v knihovně (Intel 486/100 MHz, 32 MB RAM, 1 GB IDE disk) pro on-line katalog.

Manwe pro všechny

Duben 1996: zpřístupnění serveru manwe široké veřejnosti – uživatelé (zaměstnanci i studenti) si mohou nechat zřizovat účty a také to dělají. Pokusně běží www server jako nový fakultní informační zdroj. Není jisté, jestli se ujme.

Strategický nákup nových serverů

Na jaře 1996 padá rozhodnutí vedení fakulty o nákupu nových serverů jako náhrady za staré, již naprosto nevyhovující. Fakultní veřejnost i přes velmi vysoké náklady na tuto akci souhlasí. Koupí se dva servery, budou mít funkce rozděleny. Jako dodavatel byl vybrán AutoCont. Servery jsou dodány v létě, začínají přípravy.

Nejdříve je zprovozněn server s výkonnějším hardwarem: sestava Intel XXpress, Pentium 166, 64 MB RAM, dual scsi řadič adaptec 7780, systémový disk 1 GB, datové disky 4x 4 GB, síťová karta 3COM 10 Mpbs.
9. 10. 1996: instalace Red Hat Linuxu, distribuce s moderními rysy a softwarem distribuovaným v balíčcích. Plánuje se větší množství provozovaných služeb.

Zprovoznění serveru se základními www stránkami o všech fakultních pracovištích. Zatím běží paralelně se serverem manwe, jejž má nahradit. Rozhodnutí o změně inspirace pro názvy serverů – jmenuje se mrakoplas, tedy Pratchett místo Tolkiena.
Listopad 1996: Přesunutí uživatelských adresářů ze serveru manwe a jeho definitivní odstavení. Přebírá službu fakultního ftp serveru (od serveru lvt).

Sněhurka II.

Duben 1997: snehurka – nový server v knihovně pořízený z grantu (Pentium Pro 180 MHz, 128 MB RAM, 4 GB na discích, síťovka 3Com 509).

Elvéťo III.

14.-15. květen 1997: starý server lvt byl odpojen, data přenesena na nový, výkonnější server a tento byl zprovozněn. Jenom dva dny po dokončení se staré dobré lvt odebralo tam, kam jednou musí všechny servery. Budiž mu šrotiště lehké.

Hlavní fakultní server má nyní tuto konfiguraci: 
sestava Intel Altair, procesor Pentium 133, 64 MB RAM, scsi řadič adaptec 7770, systémový disk 1 GB, datové disky: 2x 4 GB, síťová karta 3COM 10 Mpbs

Modernizace centrálního prvku sítě

Listopad 1997: Síť dosud pracovala výhradně při rychlosti 10 megabitů za sekundu. Pracovníci ÚVT instalují na fakultě ATM přepínač pro přímé spojení na ÚVT rychlostí 155 Mbit/s (původní napojení přes PC router zůstává jako záložní) a ethernetový přepínač do budovy D, který spojí budovu s centrem v budově A rychlostí 100 Mbit/s.

Posílení hardwaru serverů

Květen 1998: Posílení hardwaru serverů: povýšení paměti lvt na 128 MB RAM (u mrakoplaše dodavatel zatím nevyřešil technické obtíže), oba servery dostávají síťovou kartu s rychlostí 100 Mbit/s.

Počet účtů na lvt dosáhl 1800, server začíná mít potíže s rychlostí odezvy.

Pátek 13. (sic!) listopadu 1998: mrakoplas funguje se 128 MB RAM, sláva Autocontu.

Modernizace topologie sítě

Červenec 1998: rozsáhlá přestavba fakultní sítě, mění se struktura páteřní sítě – je rozdělena do 5 samostatných podsítí, všechny spoje mezi budovami (kromě malé budovy E) pracují nyní s rychlostí 100 Mbit/s.

Elvéťo IV.

20. srpna 1999: Další zásadní pokrok v hardwarové konfiguraci hlavního serveru fakulty: Pentium II/350, 256 MB RAM, systémový disk 4 GB, 2 datové disky pro uživatele po 9 GB. Zpoždění kvůli malé závadě na chladiči procesoru. Jako vždy věříme, že takto dimenzovaný hardware vystačí na hodně dlouho.

Síť – aktuální stav

K 15. červnu 1999 je na FF celkem 335 počítačů, z toho do sítě je zapojeno 313 stanic.

Jeho Veličenstvo Mrakoplaš II.

Srpen 2000: Konečně důstojný server, opravdový server hodný toho jména, od firmy Dell, model PowerEdge 2400.

Tentokrát mu neprorokujeme mnoho let života, ale věříme, že se dožije svých pátých narozenin (srpen 2005)  – tedy aspoň pokud se nějak zásadně nezmění situace, potřeby a nároky, což nastává obvykle nejpozději za 3 roky – takže spíš léto 2003?

Ernest II.

Říjen 2000: generační obměna ernesta, serveru Ústavu českého jazyka.

Síť – aktuální stav

Průběžný stav v březnu 2001:

• 370 počítačů zapojených do sítě
• 1600 uživatelských účtů na hlavním serveru

Nová knihovna

Jaro 2001: Otevření nové budovy knihovny uvnitř areálu FF. Její součástí jsou studovny na každém patře a v nich téměř stovka počítačů pro studenty. Dřívější server snehurka funguje jako router+firewall pro síť v budově.

Síť – aktuální stav

Průběžný stav k 5. 12. 2001:

• 388 počítačů zapojených do sítě
• 1648 uživatelských účtů na hlavním serveru

Webové stránky

Leden 2002: Nová podoba webových stránek, založená na šablonách a přinášející první dynamické prvky. Šablony pomáhají tvůrcům s udržováním obsahu a čtenářům v orientaci v poskytovaných informacích.

Webmail

Od 20. září 2002 mají zaměstnanci a studenti FF k dispozici přístup k poště prostřednictvím webového prohlížeče. Přístup je umožněn ze všech počítačů na Internetu po celém světě bez omezení. Služba cílí na ty, kteří si nemohou nastavit poštovního klienta s přímým přístupem podle svých potřeb, neuspěli v komunikaci s poskytovatelem domácího síťového připojení nebo třeba právě cestují. Použítý program se jmenuje squirrelmail (s podtitulem Webmail for nuts).

Prófové

V knihovně je zprovozněn server profa pro správu uživatelských účtů. Server má jako operační systém Windows.

Z ÚVT je zapůjčen server profa2 pro dokončení katalogizace knihovního fondu.

Gigabitová síť

Rychlost fakultní páteřní sítě, propojující jednotlivé budovy, se zvyšuje ze 100 Mbit/s na 1 Gbit/s. Rovněž tak rychlost připojení hlavního prvku do Brněnské akademické počítačové sítě je nyní gigabitová.

Server lvt

Pátá reinkarnace poštovního serveru lvt. Po zprovoznění konečně přestanou problémy s místem na disku.

Původní server lvt se bude po definitivním odpojení a přeinstalování připravovat na nové úkoly.

Konec ernesta

Září 2003: ernest splnil svou historickou úlohu a byl odstaven.

Další modernizace sítě

Říjen 2003: 10 nových síťových přepínačů – pro připojení uživatelů už nestačí jeden na budovu.

Nové přepínače také umožní připojení serverů, případně i vybraných stanic, rychlostí 1 Gbit/s.

Vylepšení mrakoplaše

Listopad 2003: mrakoplaš dostává nový, větší disk a gigabitovou síťovou kartu

Nový mrakoplaš

Prosinec 2004: nový mrakoplaš, Dell PowerEdge 2800

Dělba práce serverů

Červenec 2005: rozdělení funkcí původního stroje lvt. Nově rosret jako poštovní server a ankh jako administrativní server.

Nový rosret

Srpen 2005: nový server rosret (Dell PE 2800), funkce omezena výhradně na poštu. Přebírá také službu webmail.

Přisíťování nového areálu

Srpen 2005: akvizice areálu Grohova/Jaselská. Stěhování využito k dlouho zvažovaným zásadním změnám v logické koncepci sítě. Koncepce snad bude vyhovovat i v případě, že by se snad v budoucnu připojovala nějaká další budova.

Stav sítě

Průběžný stav k 1. 11. 2008: 1100 počítačů zapojených do sítě.

Nový systém pošty

Prosinec – změna systému fakultní pošty:

• výkonnější hardware
• větší disková kapacita
• změna formátu poštovních schránek (mailbox -> maildir)

Joštova 13, servery, disk. pole

• květen a červen – nová strukturovaná kabeláž v nově získaná budově Joštova 13: cca 10 km kabelů, 224 zásuvek
• srpen – posílení strukturované kabeláže v budově Gorkého 7: 2,5 km kabelů, 60 zásuvek
• září – připojení kanceláří projektu LEVYNA v budově Jaselská 16 optickou trasou do sítě MU, místní rozvody SK
• prosinec – zakoupeny dva nové servery pro virtualizaci v KVM a diskové pole HP P2000 (se dvěma kontrolery)

 

SAN

V prosinci je k virtualizačním serverům a diskovému poli doplněna dvojice optických přepínačů Brocade pro plnohodnotné redundantní spojení serverů a pole. Tím na FF konečně přišla SANka.

CARLA

V září 2015 byla dokončena rekonstrukce historických budov A a B v areálu A. Nováka 1, projekt nesl název CARLA (Centre for the Advancement of Research in Liberal Arts), a v jeho rámci byly do centra sítě v nově vybudovaném datovém centru umístěny 2 páteřní přepínače 10Gb/s, stejnou šířku pásma mají optické linky do budov A, B1, B2 (s výhledem postupného přechodu na 10Gb spojení z centra do každé budovy FF), uživatelská datová síť je provedena ve standardu CAT 6A.