Historie CIT FF

Vznik LVT

Laboratoř výpočetní techniky FF MU (LVT, dnes CIT) vznikla r. 1987 rozhodnutím MU. Ve stejnou dobu byl tento útvar založen i na všech čtyřech ostatních fakultách tehdejší UJEP. Do této doby byla výpočetní technika – tehdy ovšem pouze v podobě sálových počítačů – soustředěna na Ústavu výpočetní techniky a sloužila jak pro potřeby univerzitní administrativy, tak počínající výuce. Z FF využívala těchto počítačů katedra sociologie pro statistické výpočty. Toto zajímavé prehistorické období je popsáno např. v článcích ve Zpravodaji ÚVT.

Umístění I.

Prvním pracovníkem LVT byl ing. Jiří Rambousek, který pak působil jako její vedoucí do roku 1996. Volné místnosti ovšem nebyly, tento jediný pracovník tedy zprvu sídlil (bez počítače) v knihovně Katedry germanistiky, protože LVT byla zřízena v rámci programu „elektronizace univerzity“, a ten spadal do pravomoci tehdejšího proděkana prof. Zdeňka Masaříka, jinak význačného germanisty.

IQ 151

ZNK 2 ze Znojma

Umístění II.

Po dodání těchto počítačů se LVT nastěhovala do tehdejší posluchárny 1 na Katedře české literatury (dnešní C12). Přesné datum stěhování není známo, bylo to ale do roka – v době listopadových událostí již LVT sídlila v této učebně. Pracovnu pro zaměstnance LVT neměla, v době mimo výuku sloužila k tomuto účelu učebna.

Personální

LVT také již měla dva pracovníky, v r. 1989 nastoupila Bronislava Benešovská.

Počátky výuky

Na ZNK 2 se vyučovalo se základní ovládání počítače – psaní textovým editorem WordStar, základy práce se soubory v operačním systému CP/M, velmi podobném pozdějšímu MS DOS, a v rámci výuky počítačové lingvistiky na bohemistice také základy programování v jazyce Prolog.

Éra nadšenců

V prvních několika letech byl nástup počítačů do velké míry věcí nadšenců, kteří je propagovali na svých ústavech, zaváděli výuku základů práce s PC a podobně. K nejaktivnějším v tomto směru patřily tyto ústavy:
Bohemistika: dr. Karel Pala zavedl jako protějšek teoretických přednášek z komputační lingvistiky také praktický seminář, kde studenti v logicky orientovaném programovacím jazyce PROLOG popisovali větné struktury a počítač pak z jednoduchého slovníku o několika slovech generoval zábavné věty. Tyto semináře vedla – a na výzkumu spolupracovala – také dr. Klára Halasová, s vedením seminářů vypomáhal Jiří Rambousek.
Filozofie: založila jeden z nejaktivnějších ústavních webů, obsahující mj. „katedrový blok“ dávno předtím, než se ve světě objevil pojem „blog“. Kromě toho měla pravidelnou výuku základů PC. Hlavní hybatel: doc. Josef Krob.
Anglistika: stála u zrodu projektu retrokatalogizace knihovny FF (dr. Don Sparling), jako první zavedla e-learning, nejprve ve fromě vlastních php stránek, poté zvolila včetně systému Moodle (obojí řídil Daniel Mikšík), který dodnes používá celá FF i další fakulty. Jako první digitalizovala kompletní řadu svého sborníku (Brno Studies in English – SPFFBU: řada anglistická) a podílela se tak na inicializaci Digitální knihovny FF MU (Jiří Rambousek).
Sociologie: až do vydělení FSS z FF byla průkopníkem zejména v oblasti statistického zpracování dat (SPSS, Statgraphics).
Archivnictví: zpracování a sazba náročných historických textů, podílela se na projektu katalogizace knihovny (hlavní hybatel: dr. Sviták).
Romanistika: dr. Pavlík byl jedním z průkopníků využití WordPerfectu na FF.
Tento výčet je ale nutně neúplný a omezuje se především na nejstarší éru; později se do využití počítačů zapojila řada dalších pedagogů i celých ústavů. Dobrou představu o nejaktivnějších účastnících dávají také stránky Setkání uživatelů výpočetní techniky, viz níže oddíl FilBIT.

Stávka 1989

V době listopadových událostí se LVT od počátku aktivně účastnila, od prvního dne stávky se počítače a tiskárny užívaly k rozmnožování materiálů. Podrobnější popis a archiv všech dokumentů najdete zde.

Umístění III.

Za zamřížovanými dveřmi bezprostředně vedle učebny LVT sídlilo Oddělení zvláštních úkolů (dnes místnost 119). Takové tajemné oddělení – obvykle o jednom zaměstnanci, vysloužilém důstojníku armády – bylo povinně přítomno na všech státních institucích. Normální smrtelník s ním přišel do styku nejspíše při cestách do zahraničí: musel mít jeho souhlas, před odjezdem tam odevzdat občanský průkaz (čert ví proč) a po návratu zase zprávu z cesty. Neoficiálně byla tato oddělení expoziturou StB. 
Zrušení „odd. ZÚ“ přišlo ihned po revoluci, snad ještě v prosinci 1989. Místnost byla ihned nato přidělena LVT jako kancelář.

Dosti zvláštní úkoly

Jen ještě krátký dovětek. Když jsme místnost převzali, byl všechen nábytek zcela prázdný a vše bylo pečlivě vyklizeno. Jen po odstavení jedné registratury jsme za ní našli zapadlý list A4. Byl celý prázdný, až na nadpis: „Záznam o prohlídce pracovny dr. Sedláka v době mimopracovní.“ Víc ani slovo. Papír jsem tehdy nerozumně vyhodil; dnes by to možná bylo cenné – i když vpravdě minimální – svědectví, kdyby snad někdo pochyboval o povaze oněch „zvláštních úkolů“.

Umístění IV.

Záhy po r. 1990 byl dokončen plán na přesun LVT do nových prostor v 4. NP budovy D (hned u tehdejšího schodiště – dispozice budovy však byla jiná, dnes je v těchto prostorách nové schodiště, chodba a toalety). První fáze se plánovala centrálně ještě před listopadem, a to podle stavebních norem pro výpočetní centra se sálovým počítačem (klimatizace, dvojitá podlaha, hasicí systém apod.). Strávili jsme pak hodně času vysvětlováním, dokonce až na centrále hasičů v Praze, že osobní počítače nic takového nepotřebují. Nakonec z toho všeho zbyly jen bytelné kovové protipožární dveře, které vydržely až do přestavby v roce 2017.
Stěhování do tří místností proběhlo po dokončení stavebních úprav snad kolem r. 1991 (?). Později CIT postupně získal ještě přilehlou místnůstku pro pracoviště DTP, malou kancelář v budově A (dnešní A.119).
Od přestěhování  se začaly postupně zřizovat veřejné počítačové pracovny. Ta první byla v největší, prostřední  místnosti tehdejšího  CIT, vlastní personál CIT tehdy sídlil jen v obou krajních místnostech. Později ji nahradila dnešní D42, pak přibývaly další.

Poslední osmibity – darem ze SRN

V rámci porevolučního nadšení pro podporu sametové revoluce nám univerzita v Řezně nabídla vysloužilé počítače. Bylo to zejména díky Katedře českého jazyka, která měla s tamními bohemisty živé kontakty. Z MU byl pro ně vypraven autobus; výprava byla nejen "špeditérská", ale byla využita i pro posílení formálních kontaktů. Vedle doc. Karlíka, který byl jako zástupce brněnských bohemistů hlavní kontaktní osobou, se jí účastnil mimo jiné i pozdější rektor MU doc. Zlatuška nebo dr. Bartošek.
Získané počítače si regensburská univerzita sama sestavila; byly osmibitové, podobně jako "naše" ZNK měly operační systém CP/M, místo černobílého televizoru ale užívaly skutečný počítačový terminál s kvalitnějším obrazem (ovšem rovněž monochromatický, a samozřejmě jen alfanumerický – grafika přišla na řadu až později).
I když to byla již doba nástupu šestnáctibitových PC, na zuby jsme těmto osmibitům nehleděli. Ing. Novotný na ÚVT připravil hardwarovou úpravu, kteoru se jejich terminály naučily české znaky, a stroje pak sloužily na katedrách a ústavech ještě řadu let, protože vybavení fakulty dostatečným počtem šestnáctibitových PC trvalo dlouho. Hojně byly užívány pro psaní textů, které se pak přenášely programem LapLink do PC; v poslední fázi byly některé i zapůjčeny vyučujícím domů, protože nákup vlastního PC ještě nebyl samozřejmostí. Jeden jejich terminál se také využíval jako terminál fakultního síťového serveru.

První PC

Souběžně se ZNK se již objevily na českém trhu též první šestnáctibitové počítače na bázi vzoru IBM (PC XT a AT). Nákup byl ovšem zprvu nemožný, pak komplikovaný a pomalý: devizy byly na příděl, a pro univerzitu tedy nebyly. Jediný, kdo byl ochoten dodat PC AT za "obyčejné" české koruny, tedy bez devizové spoluúčasti, bylo JZD Slušovice. Poptávka ovšem převyšovala nabídku, přestože cena byla závratná – přesahovala 200 000 Kčs (i když formálně byla cena PC kolem 90 tisíc, zbytek ceny byl za povinný odběr softwaru, bez něhož se prodej nerealizoval).
Takové "átéčko" mělo procesor Intel 286, operační systém MD DOS, diskety 5,25"  a především už také pevný disk, a to celých 20 MB (dnes by ho celý zabraly dvě nebo tři větší fotky!).

Vůbec první šestnáctibitové PC na FF – počítač Commodore 20 – měl doc. Karel Pala na bohemistice, krátce po něm následoval první PC AT v LVT. Byl to již zmíněný počítač TNS Slušovice (proslýchalo se, že zkratka znamenala "ten náš systém", ale nikdo to nikdy nepotvrdil :-). Byl zakoupen v roce 1988 za 243 000 Kčs, a to byla tehdy cena velmi slušného domu kousek od Brna.

DTP

Po roce 1990 přibyla v LVT sekce DTP (počítačová sazba), nejdříve o jednom sazeči (Vladimír Stankovič a po něm již jako trvalá jistota Dan Šlosar), později k němu přibyla druhá síla na pořizování textů a sazbu ve Wordu. Sázelo se zpočátku v systému Ventura a TEX (z nichž TEX žije v počítačovém světě dodnes!; na fakultě jej tehdy propagovala a užívala zejména Katedra filozofie), později nastoupila řada nových DTP programů. Sazba v podmínkách FF (množství jazyků a disciplin) je velmi náročná, úroveň sazby na FF od počátku velmi vysoká.

E-mail a internet

Přišly začátky počítačové sítě; nejdříve byl připojen jenom fakultní server modemem (po trvale vyhrazené telefonní lince pronajaté od Spojů) k serveru na ÚVT; každý, kdo si chtěl přečíst elektronickou poštu, musel tehdy přijít na LVT a usednout přímo k serveru.
Pak se připojení k univerzitní síti i vznitřní rozvody postupně zdokonalovaly a zrychlovaly, podrobnosti najdete v samostatném odkazu věnovaném historii síťování. Koncepci sítě pomáhal stanovovat a do jisté jisté míry i realizovat Ústav výpočetní techniky; podrobnosti o síti MU najdete na jeho stránkách nebo v článcích ve Zpravodaji ÚVT (odkazy jsou na hlavní stránce historie).

Setkání uživatelů počítačů z řad pracovníků filozofických fakult

Protože byly počítače v humanitních vědách novinkou, které se zpočátku věnovalo jen málo lidí, iniciovala naše LVT setkání jejich uživatelů z FF. Setkání se konalo celkem pětkrát, z toho třikrát jej pořádala naše LVT (1989 a 1995 na Cikháji, 1992 ve Studnici), jednou FF Praha (1991 v Poděbradech) a jednou FF UP Olomouc (1993 v Horním Údolí). Podrobnosti, fotografie a přehled účastníků najdete na původní stránce FILbit, kterou jsme ponechali beze změny tak, jak byla svého času vystavena.

Elektronická katalogizace knihovny

Když se objevila potřeba převést lístkové katalogy knihoven do elektronické podoby, úkolu se zpočátku ujaly LVT, Katedra anglistiky a Katedra PVH. Za Ústřední knihovnu FF se účastnila – zprvu spíše z vlastní iniciativy – PhDr. Hana Nováková; plnou podporu vedení knihovny získala katalogizace až s nástupem nové vedoucí dr. Kánské.
Počátky katalogizace byly ojedinělé tím, že projekt využíval možnosti nákupu hotových katalogizačních záznamů, vhodný zejména pro zahraniční literaturu. 

Software

Pokud jde o servery, držela se MU – ve shodě s akademickým světem – vždy téměř výhradně na platformě Unixu (První instalovaný u nás byl SCO Unix) a později Linux. Na jednotlivých PC se vedle běžných programů (MS Windows, MS Office...) vystřídaly například tyto pojmy (spíše určeno pro nostalgický povzdech pamětníků): CP/M; WordStar; Prolog; SPSS; Statgraphics; Ventura; TeX; Chi-Writer; T602; WordPerfect...

WWW a Plone

Samostatnou kapitolu tvoří WWW stránky. První webovou prezentaci fakulty a ústavů vytvořilo LVT v roce 1995. Nové koncepční řešení vytvořil tým LVT vedený proděkanem Krobem v roce 2001. Od roku 2006 používá FF k jejich tvorbě specializovaný systém pro správu obsahu (CMS) Plone. Některá pracoviště však ještě užívají vlastní původní stránky, nejčastěji vytvářené v čistém HTML nebo PHP.

Personální II.

Počet pracovníků se postupně rozšiřoval; vedle řádných zaměstnanců využíval CIT/LVT také pomoci studentských vědeckých sil a pracovníků konajících náhradní vojenskou službu. Od založení LVT/CIT prošli tímto pracovištěm tito kolegové (prosíme o doplnění, pokud jsme na někoho zapomněli):

Jiři Rambousek, Bronislava Benešovská, Vladimír Stankovič, Petra Čalkovská, Dan Šlosar, Zdeněk Pytela, Tomáš Najbert, Zdeněk Kubík, Petr Daniš, Vladan Mišun, Zuzana Jungová, Petra Kynčlová, Jaromír Pavlinec, Daniel Mikšík, Lukáš Navrátil, Pavol Mikle, David Řikovský, Josef Habrovec.

Civilní služba: Pavel Jeřábek, Daniel Najvar, Libor Zachrla, Jiří Melichar, Jakub Herzan, Marián Ruttkay, Aleš Pexídr, Jiří Kloc, Jiří Nejezchleb, Jiří Málek.

V pionýrských dobách vypomáhaly vedle studentů FF často i studentské vědecké síly z jiných fakult, především PřF a později FI. Významně přispěli mezi jinými Jan Matoušek, Jan Kasprzak, Milan Sedláček, Michal Bulant, Zdeněk Pytela, Jan Andrések. Řada studentských sil je však velmi dlouhá; nelze je všechny vyjmenovat, ale některé služby (např. provoz veřejných počítačových pracoven) by bez nich byly nemyslitelné.

Stav v roce 2009

Máme na 1200 PC (a 12 serverů), přibližně 1600 aktivních IP adres (tj. různých zařízení na síti), více než 50 aktivních síťových prvků (switch), asi 30 přístupových bodů WiFi sítě, téměř 50 učeben vybavených multimediální technikou (v 9 budovách), všechny budovy jsou propojeny gigabitovou optickou sítí, na zasíťování nových budov K a L padlo více než 25 km síťového kabelu ...

Ukončení platformy eldům

Eldům – k 10. 7. 2019 ukončujeme činnost platformy eldům, některé kurzy byly přesunuty do modernější platformy openmoodle.phil.muni.cz.

Přesun e-mailových schránek do Microsoft Office 365

V rámci celouniverzitní spolupráce s firmou Microsoft postupně nasazujeme nástroje kancelářského balíku Office 365 do běžného provozu.

Novým zaměstnancům začínáme zřizovat e-maiové schránky již výhradně v prostředí Microsoft Office 365.

Společně s nimi uživatelům zřizujeme i službu OneDrive. Zaměstnanci CIT na tuto formu e-mailů přechází mezi prvními ještě v červenci a srpnu, čímž slouží trochu jako „testovací subjekty“ této platformy. Výhodou uložení e-mailů na servery O365 je snadná synchronizace, snadnější rozpoznatelnost nevyžádané pošty, ale také při výpadku elektřiny nebo vypnutí serverů nebude pošta znepřístupněná. Každý zaměstnanec s poštou v O365 si také může sám nastavit automatickou odpověď v době nepřítomnosti, nebude tedy nutné kvůli tomuto nastavení kontaktovat CIT FF jako dříve, když byla pošta na fakultním serveru. 

Nový vizuál má fakulta a univerzita, tak proč by jej nemohlo mít i CIT. V průběhu roku se začala řešit grafická identita CIT FF, kterou bychom se prezentovali na webech, infopanelech, plakátech nebo třeba na tričkách. :) S grafikem Tomášem Staudkem řešíme, jak by mohl vizuál vypadat. Se začátkem podzimu máme své vlastní logo a průběžně do konce roku (a začátkem dalšího) ladíme detaily. Logo se bude dle potřeby používat v různých variantách. Někde je potřeba uvádět MUNI ARTS, jinde stačí nápis CIT. Naším „maskotem“ se stává sova vytvořená z textových znaků, zařadit bychom ji mohli do kategorie ASCII artu. Jedním z poznávacích znamení pracoviště je taktéž kurzor, který se zobrazuje za textem při psaní v textovém editoru nebo vývojářské konzoli.