COVID-19 očima vědců, médií a sociálních sítí

Pandemie oronavirů převrátila a ovlivnila životy milionů lidí na celém světě. Dění kolem COVID-19 se na celé měsíce stalo ústředním tématem nejen ve vědeckém mediálním diskurzu, ale také na sociálních sítích. Jak lidé vnímali události v průběhu pandemie COVID-19? Jak se šířily internetem dezinformace a jaké emoce provázejí očkování? Na to se několik vědců snažilo najít odpověď pomocí kvantitativní analýzy textů.

25. 6. 2021 Veronika Wölfelová

COVID-19 a vědecká komunita

Jedním z logických důsledků pandemie COVID-19 byl skoková nárůst vědeckých publikací hlavně v oblasti biomedicíny. Právě díky obrovskému množství materiálů jako byly vědecké články, reporty, nebo i celé publikace, je velmi složité se v materiálech orientovat. Vznikl tak projekt Coronacentral, který nejen agreguje vědecké články s tematikou COVID-19, ale díky statistikám a vizualizacím nabízí zajímavý pohled na publikační činnost vědců během pandemie. V grafech můžete vidět, například jaké symptomy nebo léčebné metody jsou nejčastěji zmiňovány, nebo ze kterých zemí pochází nejvíce výstupů.

Dashboard na stránce CoronaCentral. Zdroj: https://coronacentral.ai/

Zajímavý pohled na vědecké publikace nabídli také vědci ze Stanfordské univerzity, kteří zkoumali obsah zdrojů dostupných v datasetu CORD-19. Zjistili například, jak se měnily oblasti zkoumání během období pandemie. Zatímco na začátku se drtivá většina článků zabývala hlavně modelováním a předpovídáním nárůstu případů, záhy poté převládly hlavně zprávy, které reportovaly klinické příznaky pacientů, a v pozdějších měsících například ty, které zkoumaly dlouhodobé účinky nemoci.

Další studie, která použila bibliometrickou analýzu databáze Scopus, se věnovala vědeckým výstupům z prvního půl roku pandemie COVID-19. Z výsledků například vyplynulo, které země byly nejproduktivnější v publikování článků s tematikou COVID-19. Jak je vidět na mapě, USA a Čína zcela dominují, ale výrazná je také Itálie, kterou ničivá vlna pandemie zasáhla záhy po vypuknutí v čínském Wuhanu.

Síťový graf mezinárodní spolupráce u vědeckých článků. Autoři: Huded, Sidlingappa & Balutagi, Suresh. (2020).

Analýzou vědeckých výstupů tak bylo možné nejen lépe organizovat jejich stále větší množství, ale také sledovat trendy v tématech a zaměření těchto článků. Vědecké články o pandemii COVID-19 ale nebyly jedinými výstupy, kterými se výzkumníci zabývali.

Jak viděla COVID-19 média

Velmi důležitou roli hlavně v tom, jak pandemii vnímala široká veřejnost, hrála média. Mediální výstupy v období pandemie se staly předmětem několika analýz projektu COVID-19 infodemie. Výzkumníci z Fakulty sociálních věd UK, Institutu biostatistiky a analýz LF MU a NEWTON Media se věnovali například šíření dezinformací ohledně koronaviru, ale také způsobu, jakým média o situaci reportovala.

O projektu Infodemie

Projekt Infodemie vznikl v roce 2020 jako společný projekt Fakulty sociálních věd UK, Institutu biostatistiky a analýz LF MU a NEWTON Media, a.s. Jedná se o platformu, která propojuje žurnalistiku, lékařské a počítačové vědy. Pomocí analýz a vizualizací se snaží snížit míru zkreslování informací v médiích a zvýšit porozumění informacím, které se týkají nemoci COVID-19.

Zajímavé jsou třeba wordcloudy, které zobrazují nejčastěji používané výrazy v médiích v době pandemie. Můžete na nich vidět například drobné rozdíly mezi tím, jaký jazyk používala tradiční zpravodajská média oproti bulvárním médiím. 

Wordcloud ze slov použitých v bulvárních médií a  webech COVID-19 v období 1. 12. 2019 – 31. 10. 2020. Zdroj: Infodemie.cz

V jedné z analýz se zase zkoumalo používání tzv. Válečných metafor, tedy frází jako “boj s koronavirem”, “první linie” nebo “válka s koronavirem”. Podobné výrazy se objevovaly téměř v desetině všech příspěvků médií jak ve formě článků, tak příspěvků na sociálních sítích. Právě intenzita použití válečného jazyka zcela přesně kopírovala obě vlny pandemie COVID-19, tedy když bylo třeba “táhnout” proti společnému nepříteli.

Použití válečných metafor v mediálních výstupech a výstupech na sociálních sítích. Zdroj: Projekt Infodemie

Několik analýz se potom věnovalo fenoménu šíření dezinformací a konspiračních teorií kolem samotného viru. Jedna z analýz například sledovala, jak se vyvíjely mýty a teorie v čase, a jaké byly hlavní narativy těchto teorií.

Vývoj konspiračních narativů v čas. Zdroj: Projekt Infodemie

Podobný projekt sledování mýtů a konspiračních teorií vytvořili také studenti Studia Nových Médií na FF UK, kteří dali dohromady mapu nejčastějších konspirací. Zde se můžete přehledně seznámit s narativy jako je cílené snižování stavu populace, 5G, ale i spiknutí Satana.

A co na to sociální sítě?

COVID-19 ovlivnil v nějaké míře životy všech lidí, proto není překvapením, že řada z nich své pocity nebo názory projevovala právě prostřednictvím sociálních sítí. Pro vědce tak bylo možné pomocí metod kvantitativní analýzy textu zjistit, jak se měnily nálady a emoce příspěvků v různých fázích pandemie, jak lidé reagovali na různé události a vládní opatření, nebo například jak se postupně měnily jejich postoje kolem očkování.

Podle již zmíněného projektu Infodemie se na stránkách médií, jejich profilech na sociálních sítích, ale také profilech známých osobností od prosince 2019 do listopadu loňského roku objevilo téměř 8,5 milionů komentářů k situaci kolem koronaviru. Slova jako koronavirus, COVID-19, koronáč, coviďák a další tvary se dle této analýzy objevila v průměrně pěti tisících příspěvků denně. Jejich intenzita přesně kopírovala křivky první a druhé vlny.

Velmi zajímavý projekt je datová analýza tweetů, kde výzkumníci zjišťovali, jak se uživatelé Twitteru vyjadřovali k tématu očkování proti koronaviru, a jaká slova se nejčastěji objevovala v pozitivních a negativních statusech.

Nejčastější výrazy pozitivních, negativních a neutrálních tweetů o očkování. Zdroj: Sejal Dua.

Jiní výzkumníci, rovněž pomocí analýzy Twitterových příspěvků z období ledna až dubna 2020 zkoumali, jak se měnily emoce lidí během pandemie. Mimo jiné zjistili, že kromě motivů smrti, které způsobovaly hlavně reporty o počtech obětí, se snížil počet tweetů s motivy financí nebo ekonomiky a mírně se zvedly tweety s náboženským podtextem.

Jak je vidět, statistika v době pandemie neznamená jen počty nakažených. Kvantitativní analýza - ať už vědeckých článků, mediálních výstupů nebo příspěvků na sociálních sítích - nabízí zajímavý pohled na to, jak byly produkovány informace o viru COVID-19, v jakých podobách se šířily v médiích i na sociálních sítích, a jak se k nim stavěli jejich příjemci.


Zdroje:

  • M. HUDED, Sidlingappa a Suresh BALUTAGI. Measuring Global Scientific Research On COVID-19: A Bibliometric Analysis Bibliometric Analysis. Library Philosophy and Practice (e-journal).
  • DUA, Sejal. Sentiment Analysis of COVID-19 Vaccine Tweets [online]. [cit. 2021-6-25]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/sentiment-analysis-of-covid-19-vaccine-tweets-dc6f41a5e1af
  • COVID-19 a mýty v českých sociálních médiích: Analyzované období: 1.12.2019 – 4.3.2021Infomore.cz [online]. [cit. 2021-6-25]. Dostupné z: https://www.infomore.cz/res/file/analyzy/20210322-myty-socialni-media/20210322-myty-socialni-media.pdf
  • S ABDO, Muhammad, Ali S ALGHONAIM a Bacem A ESSAM. Public perception of COVID-19’s global health crisis on Twitter until 14 weeks after the outbreak. Digital Scholarship in the Humanities [online]. [cit. 2021-6-25]. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.1093/llc/fqaa037
  • LEVER, Jake a Russ B. ALTMAN. Analyzing the vast coronavirus literature with CoronaCentral. PNAS [online]. [cit. 2021-6-25]. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.1073/pnas.2100766118
  • CS472 Lecture 6: NLP analysis of COVID-19 information on Twitter and FB. In: Youtube [online]. 20.05.2020 [cit. 2021-6-25]. Dostupné z: https://youtu.be/EIRQfsP1gJI. Kanál uživatele Stanford University School of Engineering.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.