Služba místo technologie 2

Předchozí článek pojednával o tom, proč je důležitá naše transformace – zaměření se na služby a naše uživatele. Popsali jsme, kdo jsou uživatelé, jak vnímají služby a IT. Vymezili jsme, co to služba vlastně je, a mírně jsme naťukli i to, jak to s nimi vypadá u nás. V tomto pokračování se detailněji zaměříme na naši situaci na ÚVT (potažmo i MUNI), na samotné parametry služeb a jak nám to může pomoct nabízet našim uživatelům služby, které očekávají, a nám eliminovat komunikační balast a ve výsledku snížit kapacitní přetížení.  

25. 1. 2021 Pavlína Špringerová Článek

Bez popisku

Dříve jsme popsali, jak je důležité začít provozovat a nabízet služby z pohledu našich uživatelů a jak se udržet v dnešním business oriented světě. Ovšem jen velmi okrajově jsme popsali, jaký to bude mít přínos pro nás jako pracovníky organizace. Změnit naše zaměření z dodávání kvalitních technologií na dodávání kvalitních služeb totiž není jen tak. Neznamená to, že vezmeme naši práci a místo pojmu aplikace či technologie tomu dáme označení „služba“. Možná některým z nás běží v hlavě něco jako „proč podporovat nějaké takové změny, když i teď přece odvádím dobrou práci.“ Zároveň však mnoho z nás neví, čemu se věnovat dříve – pracujeme po večerech a raději si bereme notebook i na dovolenou.

Cílem všech nově vznikajících aktivit je docílit kvalitních, využívaných služeb s efektivním řízením. Neboli:

Chceme opustit

Chceme

„Slyšel jsem…“, dostatečné (ani málo, ani příliš) informování všech zainteresovaných lidí
„… to není moje starost…“
„… já jsem psal xy a on mi řekl…“
vědět, kdo, co, jak, v jaké roli a v jakém rozsahu dělá
nekonečné obvolávání a obepisování náhodných lidí, vědět, kde najdu potřebné informace, pokud si nejsem jistý
„… hele, jede ti to?“ usnadnit si práci díky automatizaci, například automatické zahlídání služeb a informování v případě incidentu
„Mám pocit, že…“
„Na toto nejsou finance ani kapacity...“
rozhodovat se na základě dat, jaké věci ponechat a spravovat, a co naopak poslat do věčných lovišť

(Je něco, co byste ve výpisu chtěli vidět, a nejste si jistí, jestli to tam patří? Dejte si kávu s Pao [Pavlína Špringerová] 😉)


Jak docílíme, že se to stane?

Před časem jsme definovali uživatelské služby, které prezentujeme na IT MUNI, často však nevíme, na čem služba jede (HW, SW), kdo na ni participuje a jak, jestli službu někdo využívá a jak je s ní spokojen. Pak raději provozujeme všechno, protože „co kdyby náhodou“. Zároveň když se pak cokoliv stane, tak si nejsme jisti, co se stalo, ani na koho se obrátit. Když se naopak něco podaří, nevíme, koho pochválit.


Uživatelská služba / Customer-facing service (CFS):

„Služba přímo přinášející přidanou hodnotu pro uživatele,
který s ní může vědomě nebo přímo interagovat.“


Případně je možné se na to podívat i z druhého pohledu. Mnoho z nás pracuje na věcech, o kterých nikdo moc neví. Je pak těžké vysvětlovat, že na další aktivity již není prostor a že práce, kterou děláte, je nesmírně důležitá.

S tím nám pomohou další kroky, například definování podpůrných služeb na ÚVT a určování a nastavování konkrétních parametrů služeb, které jsou nutné pro jejich řízení a rozvoj.

Supporting service – podpůrné služby

Služby, které dnes nabízíme, fungují na činnostech, které jsou skryté za nimi. Ty je třeba popsat a zhodnotit, jestli jsou pro nás klíčové z pohledu provozu a kvalitních IT služeb. V případě, že ano, je velká pravděpodobnost, že se jedná o podpůrnou službu a je nutné ji řádně definovat, popsat a zavést ji, abychom ji mohli věnovat náležitý prostor, kapacity a zdroje.


Supporting service:

„Zajišťuje funkce a provoz jiné služby,
nebo je poskytována výhradně členům IT komunity.“


Takto definované podpůrné služby nám budou pomáhat budovat a zajišťovat naše uživatelské služby neboli globální služby, ale i být partnery ostatním v IT komunitě a samotné univerzitě. Díky jejich prezentaci v  katalogu podpůrných služeb (v přípravě) ostatní jasně uvidí, co děláme a nabízíme, jaké to má specifikace a nároky. Budeme moct efektivněji vést diskuse a pomoct fakultním IT centrům budovat jejich specifické lokální služby, nebo naopak sjednocovat mnoho lokálních služeb do jedné globální.

Parametry služeb

Už víme, že služba je „… prostředek poskytování hodnoty zákazníkovi prostřednictvím výstupů, kterých zákazník chce dosáhnout bez vlastnictví specifických nákladů a rizik. Služba je tedy výsledkem jakéhosi balíčku, který obsahuje nejen aplikace a technologie, ale také procesy, způsoby komunikace a marketingu, designové techniky, nástroje na řízení kvality a mnoho dalšího. Uživatel totiž nevnímá jen surové technické komponenty, ale pracuje s celou službou.

Služba by tedy měla být kontinuální, opakovatelně čerpatelná, měřitelná a mít odběratele (uživatele). V rámci ÚVT – a potažmo časem snad i celé univerzity – by měla být vedena i v katalogu služeb (DBService). Zároveň abychom docílili potřebné informovanosti, kvality a efektivního řízení i rozvoje, začínáme definovat parametry, které by každá služba měla mít.

Základní parametry služby

Název služby

Název by neměl být příliš dlouhý a měl by vycházet z primárního účelu služby.

Vlastník

Osoba, která je zodpovědná za službu a rozhoduje o jejím rozvoji ideálně na základě dat. V případě nutnosti komunikuje s ostatními zainteresovanými stranami a má potřebné znalosti o službě.

(Více pozornosti budeme věnovat vlastníkům v jiném článku.)

Typ služby

Tedy jestli je to služba uživatelská (customer-facing service), nebo podpůrná (supporting service).

Provozovatel

Kdo službu provozuje a financuje, např. ÚVT (DITI, DITS…), fakulty a jiná IT pracoviště.

Cílová skupina

Kdo službu využívá, pro jakou skupinu lidí služba vznikla (primární cílová skupina), např. studenti, zaměstnanci, vědci, vedení univerzity, CIT apod. Kromě primární cílové skupiny se může ukázat, že službu využívají i jiné skupiny a je vhodné se nad službou zamyslet. Popsání cílové skupiny nám pomáhá i v rozhodnutí, jestli je služba uživatelská (CFS), nebo podpůrná (SS)

Business case

Jaký problém služba řeší, tedy jakou má přidanou hodnotu oproti jinému řešení. Co je jejím cílem a jaké má funkce. Jak víme, že je taková služba žádaná u cílové skupiny? Jak jsme si to ověřili? Máme představu, jak služba bude fungovat? Jaké kroky bude uživatel činit (scénáře užití služby)?

Příklad: Jednotná provozní dokumentace má jasnou ambici nahradit vyšší množství platforem a instancí, které jsou momentálně používané pro dokumentaci napříč IT složkami univerzity. Služba zajistí kvalitní a stabilní jednotné místo pro veškerou potřebnou dokumentaci pro IT komunitu (služby, projekty, týmové dokumentace). Nabízí i velmi efektivní propojení s JIRA, která pravděpodobně nahradí momentální řešení pro řízení IT požadavků.

KPI (Key performance indicator)

Klíčové ukazatele výkonnosti jsou nástrojem pro posouzení (měření) úspěchu prakticky u čehokoliv: proces, služba, organizace, oddělení atd.

Příklady KPI: Odhad uživatelů využívající službu za rok, počet požadavků, počet incidentů, množství servisních zásahů na službě, dostupnost služby, počet aktivních uživatelů, množství žádostí o vznik něčeho za rok, počet účastníků školení vs. množství školení, množství konverzí, rozvoj služby, množství podnětů od uživatelů apod.

Provoz, procesy, role a spolupráce

Nedílnou součásti každé služby je mít popsané:

  • co všechno službu zajišťuje technicky, z čeho se skládá (například jednotné přihlášení, propojení se Správou skupin a řízení přístupů, HW, SW),
  • kdo na službě participuje (tým síťařů, centrální a systémová správa, Service Desk apod.) i samozřejmě i jak.
  • kdo za co odpovídá a jak se zajišťuje provoz, řeší incidenty apod.
Cena

Cenu služby tvoří souhrn personálních nákladů a nákladů IT vybavení (HW, SW…). Je důležité umět zvážit poměr cena/výkon, a také vědět, kolik času nás stojí správa, řešení incidentů, kolik zdrojů máme na HW. Na základě toho je pak možné posoudit efektivitu služby. Výsledná cena služby je protiváhou jejího přínosu (její přidané hodnoty) – renomé, množství uživatelů, cílová skupina aj. Tedy jestli je pro nás tato služba atraktivní pro provoz, nebo nikoliv.

A další...

Zavedení těchto parametrů nám pomůže být špičkou v poskytování kvalitních IT služeb našim uživatelům, neboť jako provozovatelé budeme mít veškeré potřebné informace o tom, co provozujeme. Z toho důvodu řešíme parametry u nově vznikajících služeb, ale budeme je postupně doplňovat i u služeb, které jsou již zavedené.

Nechceme se však přitom zahltit neúměrným množstvím zbytečné byrokracie, tudíž pečlivě zvažujeme potřebu každého kroku. S dobře designovanými procesy (které zajistí minimum papírování) a otevřenou myslí nám tento přístup pomůže posunout naše IT.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.