Publikování ve vědeckých časopisech se v posledních letech výrazně proměňuje. Stále více se prosazuje model otevřeného přístupu (Open Access), jehož cílem je zpřístupnit výsledky výzkumu všem – bez paywallů a omezení.
Zatímco dříve přístup k článkům závisel na předplatném, dnes se náklady často přesouvají na stranu autorů. Ti hradí takzvané APC poplatky (Article Processing Charges), které pokrývají vydavatelské náklady. Obvykle se pohybují kolem 2 200 eur za článek, ale u prestižních časopisů mohou dosahovat i výrazně vyšších částek. Dobrá zpráva pro autory z Masarykovy univerzity je, že na to nemusí být sami – a často nemusí platit nic.
Klíčovým nástrojem jsou tzv. transformační smlouvy, které sjednává národní centrum CzechELib s významnými světovými vydavateli. Díky nim má MU k dispozici APC tokeny, tedy „publikační kredity“, které lze využít pro otevřené publikování bez přímé platby ze strany autora.
Tyto tokeny umožňují publikovat v tzv. hybridních časopisech. Autor si zde může zvolit, zda bude jeho článek volně dostupný (Open Access), nebo pouze pro předplatitele.
U některých vydavatelů je počet tokenů neomezený (např. Americká chemická společnost, Oxford University Press nebo Cambridge University Press), u jiných je kvóta omezená a přiděluje se postupně podle pořadí žádostí (Elsevier. Springer Nature, Taylor & Francis, Wiley a další).
Celý proces spravuje oddělení Knihovních systémů a otevřené vědy na Ústavu výpočetní techniky MU. Jakmile autor z MU publikuje u zapojeného vydavatele, administrátor je automaticky informován a autora kontaktuje. Následně se ověří splnění základních podmínek, například:
Pokud jsou podmínky splněny, autor může APC token získat; a publikovat otevřeně bez nákladů.
Systém na MU dlouhodobě funguje velmi dobře. V loňském roce bylo přiděleno 284 APC tokenů, což představuje úsporu na publikačních poplatcích přibližně 625 000 eur (asi 19 milionů Kč včetně DPH).
Pro zajímavost: nejvíce tokenů využili autoři z Přírodovědecké fakulty, významné zastoupení ale mají i další fakulty napříč univerzitou.
Kromě samotného systému mají autoři k dispozici i podporu metodiků Open Science na jednotlivých fakultách. Ti pomáhají nejen s publikováním, ale i s dalšími oblastmi otevřené vědy, například správou výzkumných dat nebo orientací v požadavcích grantových agentur. Jak zjistit, pod jakého metodika spadá která fakulta či pracoviště? Kontakty na metodiky jsou dostupné na webu Open Science.
„Chceme, aby se vědci mohli soustředit na výzkumnou práci, nikoliv na administrativu kolem publikování. Díky transformačním smlouvám a podpoře metodiků dnes na MU funguje systém, který otevřené publikování výrazně zjednodušuje; a často i plně pokrývá jeho náklady.“
RNDr. Miroslav Bartošek, CSc.
odborník v oblasti knihovních systémů a otevřené vědy
Podrobné informace pro autory, včetně postupů podle jednotlivých vydavatelů a aktuálních podmínek transformačních smluv, jsou k dispozici na stránkách CzechELib – Instrukce pro autory.
Číst si skripta pořád dokola nemusí být ten nejefektivnější způsob učení. Mozku pomáhá akce, výzva, otázka a zpětná vazba. AI nástroje na MUNI nemusíš používat jen k psaní textů. Jejich síla leží i v tom, že tě dokážou správně navést a vyzkoušet dřív, než to udělá vyučující u zkoušky.
Nejnovější studie ze Stanfordovy univerzity publikovaná v časopise Science ukázala, že umělá inteligence má silnou tendenci uživatelům přitakávat a potvrzovat jejich přesvědčení.
