Projekt LINDAT/CLARIAH-CZ srdečně zve na setkání odborníků, badatelů a zájemců o oblast digitálních humanitních věd.
úterý 24. listopadu 2020 | online
Jednodenní online konference nabídla prostor pro setkání výzkumníkům, kteří pracují s digitálními daty v humanitních vědách, odborníkům, kteří vyvíjejí výzkumné infrastruktury a všem studentům a dalším zájemcům o digitální výzkum. Byla příležitostí získat zpětnou vazbu či podněty, navázat spolupráci a potkat partnery pro budoucí projekty.
Představení nástrojů a sbírek akademiků z Filozofické fakulty MU.
Stručné přivítání a představení průběhu konference.
Jana Horáková, Štěpán Miklánek, Pavel Sikora a Dušan Barok
V příspěvku bude představen výzkumný projekt, na němž se podílejí ve vzájemné synergii uměnovědci, vývojáři umělých neuronových sítí a designer webového rozhraní. Jedná se o zpracování archivu předních reprezentantů raného umění videa Steiny a Woodyho Vašulkových, který je ve správě Vašulka Kitchen Brno. Zvláštní pozornost je věnována obsahové analýze uměleckých videí s využitím pro tyto účely unikátně vyvinutých dvou neuronových sítí (pro zpracování zvuku a obrazu). Výsledky budou prezentovány na autorském webu, jehož funkcionality a uspořádání jsou designovány s ohledem na specifické výstupy práce těchto AI-nástrojů.
Cílem projektu je vytvořit a aplikovat nové analytické nástroje v podobě umělých neuronových sítí natrénovaných pro zkoumání umění nových médií na úrovni velkých dat. A také zprostředkovat poetiku tvorby Vašulkových, založenou především na manipulaci elektronického obrazu a zvuku s využitím autorských nástrojů, kterou sami autoři nazývali „aplikovanou filozofií“ médií a aparátů člověk–stroj.
Projekt byl částečně podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu ÉTA. Jeho dokončení je plánováno na konec roku 2021.
Hudební žánr rap se za čtyři dekády své existence ve frankofonních zemích dostal z undergroundu do mainstreamu, řečeno optikou metriky prodeje vydávaných alb. Stejně tak se z periférie slovní zásoby, z lokálních slangů, postupně dostávají do centra lexikonu, tedy do obecného slangu, některé výrazy, které se plošně rozšířily zejména díky cirkulaci v úspěšných rapových textech. Možnost pozorovat dynamiku lexikálních inovací ve francouzštině skrze lexikometrické nástroje korpusových manažerů bylo hlavním impulsem pro tvorbu jazykového korpusu RapCor, který pod mým vedením vzniká od roku 2009 za přispění studentů francouzského jazyka a literatury na ÚRJL FF MU. V příspěvku poukážu na hlavní cíle projektu, tedy kromě výše jmenovaných vědeckých cílů také na některé unikátní postupy při získávání korpusových dat a na související pedagogické aspekty.
Terézia Porubčanská a Pavel Skopal
Filmové Brno je dlhodobý katedrový projekt z oblasti komparatívneho výskumu lokálnej filmovej histórie. Je zameraný na dejiny filmovej distribúcie, uvádzania a recepcie v Brne a pridáva sa tak k stále rastúcemu súboru podobných výskumných projektov vznikajúcich po celej Európe. Tento projekt bol počas svojej iniciačnej fázy v rokoch 2008-2011 podporený Grantovou agentúrou ČR. Vďaka nemu bola vytvorená rozsiahla infraštruktúra zabezpečujúca úložisko a správu zozbieraných historických materiálov. Relačná databáza tvoriaca jadro projektu uchováva informácie o brnianskych kinách a ich programoch naprieč dekádami od počiatku 20. storočia až po koniec druhej svetovej vojny. Rovnako významnú a rozsiahlu časť tvorí databáza indexovaných prepisov rozhovorov s desiatkami pamätníkov, ktorú je možné filtrovať pomocou vlastných alebo predvolených hesiel a tematických okruhov.
Táto databáza slúži ako náučná pomôcka k histórii brnianskej filmovej kultúry pre širokú verejnosť a zároveň ako dátový zdroj pre ďalší výskum a interpretáciu zozbieraných informácií. Ten sa deje na úrovni študentských seminárnych, diplomových a dizertačných prác ako aj na úrovni výskumných projektov akademických pracovníkov.
Filmový Zlín je nový projekt ktorý získal v roku 2020 finančnú podporu Technologickej agentúry ČR a v najbližších troch rokoch si kladie za úlohu zozbierať a pripraviť dátovú základňu historických materiálov k vývoju filmovej kultúry v Zlíne.
Cieľom projektu je vytvoriť webové rozhranie s dátovými vizualizáciami v podobe interaktívnych máp, časových osí a sieťových grafov, ktoré majú nielen schopnosť zaujať pozornosť laického publika ale zároveň ponúknuť aplikovanie prvotnej dátovej kontextualizácie a interpretácie pre odbornú verejnosť. Úložisko vytvorí zázemie pre textové materiály, historické mapy, audio a video formáty rozhovorov s pamätníkmi či historické fotografie. Väčšina materiálov však bude prevedená do štandardizovanej podoby ktorá zaistí možnosti budúcich dátových vizualizácií. Táto databáza bude slúžiť verejnosti na troch úrovniach; ako propagačný nástroj oboznamujúci širokú verejnosť s dejinami zlínskej filmovej kultúry, ako výukový prostriedok pre školy a tiež ako zdroj a nástroj pre vedeckú obec za účelom detailnej interpretácie a kontextualizácie zozbieraných dát. Na plnení databázy sa podieľajú aj študenti bakalárskeho a magisterského štúdia v rámci výskumného seminára na ktorom si osvoja základy práce s archívnymi materiálmi a rovnako budú uvedení do problematiky tvorby relačných databáz, indexovania rozhovorov a tvorby dátových vizualizácií.
Datové sady popisující historické jevy často mají významný prostorový rozměr a velký potenciál k prostorové analýze, zároveň však kladou geokódování, tedy doplnění datové sady o zeměpisné souřadnice, specifické překážky, jako jsou například změny názvů lokalit, jejich ztížená identifikace, snížená relevance map a gazetteerů zobrazujících současný, nikoli historický stav a nedostupnost specifických nástrojů napomáhajících geokódování v historickém kontextu, jejichž ústřední komponentou by byly různé podkladové mapy a překryvné vrstvy (včetně historických) a umožňovaly by dostatečnou úpravu prostředí uživatelem. Na tyto potřeby odpovídá Historical Geocoding Assistant, nástroj vyvinutý v Centru pro digitální výzkum náboženství Masarykovy univerzity (CEDRR), jehož funkčnost se navzdory názvu ani zdaleka neomezuje na historické datové sady a výrazně usnadňuje, zrychluje a zpřesňuje geokódování obecně. Tento příspěvek stručně představí účel nástroje a předvede jeho využití.
Představení aktivit, které využívají digitální data, databáze, digitální nástroje či informační systémy k realizaci výzkumů a projektů z oblasti humanitních a sociálních věd. Postery zůstávají vystaveny na virtuální nástěnce spolu s abstrakty a proběhla diskuze s autorkami a autory.
Stručně představení jednotlivých posterů.
Diskuze v samostatných místnostech.
Setkání ve společné místnosti, shrnutí konference a rozloučení.
Umělé neuronové sítě se v dnešní době rozšířily téměř do každého odvětví, které pracuje s nějakým druhem dat. Jak už jsme psali v minulých článcích, ani oblast hudební vědy není v tomto případě výjimkou. Stejně jako nám umělá inteligence dokáže vygenerovat text či grafiku, může nám podle zadaných parametrů vytvořit hudební skladbu. Pojďme se tedy na umělé neurnové sítě podívat trochu víc zblízka.
Software MemoVision nabízí pokročilé a částečně automatizované metody zpracování větších objemů dat vztahujících se k hudebně-interpretačnímu výkonu. Na jeho tvorbě se podíleli výzkumníci z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Národního muzea. Jak software funguje a pro koho je vhodný?
