Mnoho pedagogů na Masarykově univerzitě stojí před otázkou, jak pojmout zkoušení studentů, pokud zvolí distanční podobu. Jednou z možností je formát zkoušení open book, který prověří nejen znalosti studentů, ale především způsob, jak nad nimi uvažují.
Zkoušení formou open book je jednou z více forem zkoušení, které ve svých předmětech využíváme. Dalo by se říct, že posledních patnáct let experimentujeme s různými podobami tohoto typu zkoušení. Lehčí formou například bylo, že jsme studentovi umožnili si k písemné zkoušce přinést vlastnoručně vyrobený tahák a k přípravě na ústní zkoušku jakékoliv jím psané poznámky. Studenty jsme v minulosti zkoušeli i online, šlo zejména o zahraniční studenty, kteří se prezenční ústní zkoušky nemohli zúčastnit. V případě této formy má student sice k dispozici všechny podklady, ale pokud danou látku neumí, jsou mu spíš na škodu, protože ani neví, co v nich má hledat.
Snažíme se, aby finální známka z předmětu nebyla založena na jediném výstupu, například závěrečné ústní zkoušce; do každého předmětu se snažíme zavádět systém průběžného hodnocení studenta. V okamžiku, kdy student přistupuje k závěrečné ústní zkoušce, tak máme dost podkladů o jeho průběžné práci během semestru, jeho způsobu argumentace a tématech, kterým rozuměl méně. Závěrečná zkouška nám tak celkový pohled na studenta většinou pouze potvrdí, málokdy jsme výrazně překvapeni změnou znalostí studenta.
Závěrečná zkouška open book se tak stává diskusí nad zadaným tématem, kdy primárním cílem není ověřit nabyté znalosti, ale způsob, jak nad nimi student uvažuje, jak je dokáže spojovat do širších celků v rámci daného předmětu a kde vidí přesahy do jiných předmětů. Spíš než výčet znalostí posuzuje kritické myšlení, a to se většinou nenaučíte během 48 hodin před zkouškou.
Forma open book zkoušení není nijak nová, setkal jsem se s ní již během svého studia. Ze své vlastní zkušenosti vím, že jsou studijní obory, kde je tento typ zkoušky aplikovatelný snáze (obory sociálních věd). Také jsem si všiml, že některé zahraniční univerzity tento typ zkoušení používají ve větší míře – například partnerská univerzita v Tampere ve Finsku má touto formou většinu zkoušek. Osobní zkušenost většinou odhalí i její výhody. Tím, že studentovi u zkoušky umožníme použít vlastní podklady, jej nutíme si je připravit. Jejich vypracováním student požadované znalosti předmětu systematizuje a na vlastní zkoušku se tak připravuje.
Existují studenti, kterým nečiní potíže se naučit rozsáhlé texty z učebnic, ale následně mají problém o jednotlivých pasážích diskutovat. Pak ale taky máte studenty, kteří si ne vždy zapamatují všechny odborné termíny a potřebují drobnou pomoc, ale jsou zase schopni hlubšího vhledu do jednotlivých témat a vidí vzájemné souvislosti. Zejména pro tuto druhou skupinu studentů je formát open book zkoušení velmi vhodný. A konečně to souvisí i s povahou studenta, kdy jeden je u zkoušky klidný a sebejistý a pro druhého je každá ústní zkouška stres, který ovlivňuje jeho výkon. Možnost využít připravené podklady takového studenta často uklidní.
Protože na předmětech spolupracuji s více kolegy, největší výzvou bylo nastavit jednotná pravidla spolu s více vyučujícími a kontrolovat jejich dodržování. Je to nikdy nekončící proces, protože někteří kolegové v předmětech skončí a jiní do nich nastupují. Dílčí výzvou bylo také odladit typ otázek, které u zkoušky klademe. Vysvětlit kolegům, že nás ani tak nezajímá podrobná učebnicová znalost daného problému, ale spíš to, jak jej interpretují a jaké souvislosti s jinými problémy vidí. I někteří studenti se občas diví, proč se ptáme na širší souvislosti zkoušené problematiky, když přece výčet faktografických znalostí už řekli. Ale většinou jsou studenti příjemně překvapeni, že nevyžadujeme 100% znalost, ale spíše oceňujeme způsob argumentace.
Nejlepší je na to studenty upozornit již v průběhu semestru a každý týden jim nabídnout ukázky otázek, které chcete u zkoušky pokládat. Současně jim ukázat, že správná odpověď předpokládá znalost širších souvislostí, na které se otázka přímo neptá, ale které mohou být dotázány ve formě follow-up otázek. Pokud student něco tvrdí, je možné ho požádat, aby to dokumentoval na více příkladech. Pokud student otázce nerozumí, pravděpodobně se špatně ptám a položím otázku jinak. Pokud tvrzení stojí na předpokladech, můžeme diskutovat dopady jejich rozvolnění. A v průběhu zkoušky taky můžu nechat studenta, aby sám zformuloval otázku. Někdy studentovi nabídnu, aby si sám vybral oblast, o které chce hovořit, a já se poté jenom ptám. Stane se, že na konci zkoušky pak přizná, že si mohl vybrat lépe.
Vyloženě vtipnou situaci si asi nevybavuji, spíš mne vždycky potěší, pokud se student u zkoušky nebojí a naznačí, že některé konkrétní věci zcela nerozuměl. Můžeme tu věc pak podrobněji probrat a prodiskutovat možné přístupy k ní. I toto může být součástí zkoušky, často velmi osvěžující.
Absolvent magisterského oboru Finance a doktorského oboru Veřejné ekonomie, jejíž katedry je i nyní vedoucím. Na Ekonomicko-správní fakultě přednáší bakalářský kurz veřejných financí pro 250 studentů a magisterské předměty zaměřené na veřejné finance, sociální politiku a simulační modelování. Odborně se zaměřuje na daňovou a sociální politiku a je členem Komise pro spravedlivé důchody při ministerstvu práce a sociálních věcí.
Chcete se dozvědět novinky k nástrojům Microsoft 365 využívaným na univerzitě? Jaké změny a vylepšení nás čekají v roce 2024? Připravili jsme si pro vás webinář, kde nejen shrneme všechny aktuální informace, ale také se podíváme na tipy, jak v Microsoft 365 (spolu)pracovat bezpečněji a efektivněji.
Microsoft 365 je jedním ze základních nástrojů pro práci i studium na Masarykově univerzitě. Proto pro vás kolegové z Ústavu výpočetní techniky připravili kurz, který vám pomůže se s ním více seznámit. Vyzkoušejte sami!
